vlakům jsem mává a kam Máma se tomu smála já vím jak moc se bála že náturu nemám zvlášť měkkou tak teď jezdím stejnou štrekou Já když ztracenej na pustým perónu Kamarád vlak ze sna tiše heká a mně jsou těsný dveře vagónu Můj vlak směrem jihozápad spěchá tenhle expres už je poslední jiskra v dlani teplo nezanechá a měsíc je na straně polední jedu za te Znám vůni prachu u mostů begónie všech přednostů i semaforu ostražitý kleště a průvodčí že přijde v Planý eště Vím kde vlak tempo zpomalí vím kde se s vekslem pozdraví mý příjezdy i smutný návraty jsou jak saze u trati navátý Já v duchu vlaku křídla přidávám.... Světla co zářej na tratích majákem jsou mi v závratích a rachot kol mou touhu pohání i jiskry rozsypaný po pláni Čtu ze staničních návěstí svý štěstí i svý neštěstí s večerkou parní píšťaly už mužský všechny kytky rozdali Já v duchu vlaku křídla přidávám.... |
