| Kostkovaná deka a uschlý loňský kytky po dešti mě čeká kus mokrý omítky a bedna s knihama a okno s pihama a slunce který tady chodí vzhůru nohama Na zdi visí hrábě jak Pierot se zubí a místo záclon napíchnutý vymačkaný tuby a prošlapaný hrnce a dávno hluchý zvonce tak tady bydlím já a nocí vyhozený slunce To je mý blues děravý to je mý blues rezavý tak to je mý vyhozený nepotřebný blues Snad nejsem proti srsti všem Pegasům a Lyrám když místo plastik oceněných popelnice sbírám a gypsy starý střádám a mozaiky z nich skládám a věřte smysl pro abstrakci vůbec nepostrádám A obrazy ze zbytků co lidi nedojídaj i gobelíny z ubrusů co na nich děti snídaj a propálený pláty a zrezivělý dráty to všechno tu mám uložený pátý přes devátý To je mý blues rezavý ... Mám ráda tyhle věci co lidi vyhazujou i starou botu co si třeba někde zujou Ty věci mluvit umí a kdo jim porozumí těm možná je i blues co zpávím něčím povědomý Vždyť lidi jsou ty věci a věci jsou ty lidi a slunce nocí vyhozený stejně klasy sklidí |
