potkal přistoupil a pravil Ráchel, Ráchel, žízeň mě zmáhá Ráchel, Ráchel, žízeň mě zmáhá Ráchel, Ráchel, žízeň mě zmáhá přistup blíž, nehodná a dej mi pít Řekla Kdo jsi, kdo jsi, že mi říkáš jménem Kdo jsi, kdo jsi, že mi říkáš jménem Kdo jsi, kdo jsi, že mi říkáš jménem já tě vidím poprvé, odkud mě znáš Ráchel, Ráchel, znám víc než jméno Ráchel, Ráchel, znám víc než jméno Ráchel, Ráchel, znám víc než jméno Pak se napil, ruku zdvih a kráčel dál Ten džbán z nepálené hlíny Ten džbán z nepálené hlíny Ten džbán z nepálené hlíny v onu chvíli zazářil kovem ryzím Kráčel krajem poutník, šel sám Kráčel krajem poutník, šel sám Kráčel krajem poutník, šel sám ač byl chudý, nepoznán přece byl král |
