Po a A on tam byl jak Korunu a jeho Léta běží a na ten příběh si už nikdo nevzpomněl jen košatý strom se u cesty ve větru tiše chvěl. A z vísky bylo město a to město začlo chtít asfaltový koberec až na náměstí mít A on tam stál a koukal do polí, .... Že strom byl v cestě plánované, to malý problém byl ostrou pilou se ten problém snadno vyřešil Tak naposled se do nebe náš strom podíval a tupou ránu do větvoví snad už ani nevnímal A on tam stál a koukal do polí,..... Při stavbě se objevilo, že silnice bude dál a tak kousek od nové cesty smutný pařez stál Dětem a výletníkům z výšky nikdo nemával a přítel vítr si na strništích z nouze o něm píseň hrál. Jak tam stál, stál / tam sám, a koukal do polí, / a koukal do polí, a byl jak král, / a byl jak král, sám v celém okolí, korunu měl, / korunu měl, i když ne ze zlata, a jeho pokladem byla tráva střapatá ... |