Ten širý proud jak přejít mám proč neumím se nad něj vznést ach člun tak mít, ten řídit znám v něm lásku svou bych chtěla vézt Jak kamení, jež působí, že potápí se celý prám tak těžká zdá se, Bůh to ví, má láska zlá v srdci mám Vždy, když se láska rozvíjí rubínů zář se line z ní však jako krůpěj pomíjí pod letní výhní sluneční Až růži bílou spatříš kvést co trny zájem oplácí nenech se krásou klamnou svést hleď ruka má, jež krvácí Ten širý proud jak přejít mám proč neumím se nad něj vznést ach člun tak mít, ten řídit znám v něm lásku svou bych chtěla vézt |