| Když jsem se z pole vracela dva havrany jsem slyšela jak jeden druhého se ptá kdo dneska večeři nám dá kdo dneska večeři nám dá Ten první k druhému se otočil a černým křídlem cestu naznačil krhavým zrakem k lesu hleděl a takto jemu odpověděl a takto jemu odpověděl Za starým náspem v trávě schoulený tam leží rytíř z boje raněný a nikdo neví, že umírá jen jeho kůň a jeho milá jen jeho kůň a jeho milá Jeho kůň dávno po lesích běhá a jeho milá už jiného má už pro nás bude dosti místa hostina naše už se chystá hostina naše už se chystá Na jeho bílé tváře usednem a jeho modré oči vyklovem a až se masa nasytíme z vlasů si hnízdo postavíme z vlasů si hnízdo postavíme dmi ł C dmi ł C dmi ł - - ł - - - - - ł - - - - - - ł F C ł dmi C dmi ł C dmi ł - - - - - ł - - - - - ł - - - - - - ł |
